Něco o cestování na kole

Cestování je bezesporu svým způsobem určitý druh závislosti. Pokud si zvyknete, není možné přestat. Ale je to závislost, která většinou není škodlivá. Tedy pokud neberete v potaz zvýšené výdaje v rozpočtu rodiny, nebo vyšší riziko nějaké nepříjemné události, ale to bych nechtěl rozvíjet. Touto, na druhé straně velmi příjemnou závislostí, jsme byli postiženi ale už dávno. V posledních letech jsme do ní začlenili i naši náruživost pro jízdu na kole a vzniklo úžasné spojení, cestování kolmo po exotických destinacích. To je něco úplně jiného než cestovat standardním způsobem, poznávat jiné krajiny z okna autokaru nebo jiného samohybu. Tam je člověk tak nějak odstíněn od okolí skleněnou stěnou, často i klima je uvnitř samohybu úplně jiné (příjemné). Pocit se blíží sledování televize v křesle obýváku. V obýváku odstíněném od reality. Neberu samozřejmě v potaz, že samohyb čas od času zastaví, a vy vystoupíte do hrozného horka/zimy a způsobíte si tepelný šok. Ale zpět do samohybu, cesta za oknem ubíhá, a pokud tam není opravdu něco zajímavého, oči se nevyhnutelně začnou klížit…
Na kole je to pravý opak. Radost z vlastního pohonu (tělo uvolňuje endorfiny), přímý kontakt s podnebím (není nad pocit větru ve tváři, kdo nepoznal, nepochopí), s přírodou okolo, s obyvateli a jejich městečky a vesnicemi. Mimo jiné, domorodci se chovají k cyklistům, a vůbec poutníkům všeho druhu, úplně jinak než k turistům vystupujícím ze samohybu. Jsou daleko přívětivější, zvou často člověka k řeči (pokud je to samozřejmě v jazykových možnostech obou stran, ale i ruce nohy pomohou), posezení, a nebo třeba jen vesele pozdraví. A pro tyto okamžiky vlastně cestujeme. Cestování na kole tedy zmnohonásobuje využitý čas vzácné dovolené. I cesta mezi turistickými cíli je naplněna zážitky. Samozřejmě, jako všechno, je to vykoupeno určitou cenou, a to je třeba již zmiňované horko/zima v různých extrémech a nebo daleko horší projevy počasí, které je někdy nutno snášet doslova na vlastní kůži. Kolo je obtížné přepravovat letadlem, je to drahé, složité, stojí to práci před i po (rozborka do krabice – sborka a znovu cestou zpět) atd. Také je tu větší riziko pohybu po komunikacích v mnohem hustším provozu v rozvojových zemích. Ale to vše stojí zato. Cestování na kole je prostě úžasné!
A tak se s narůstajícím odstupem od poslední cesty opět prohlubují abstinenční příznaky a je potřeba znovu podat drogu. Říká se, že nejtěžší je se rozhodnout kam vlastně jet, ostatní už je hračka. Ano, souhlasíme. Trochu omezeni přesnou dobou dovolené (léto) a z toho vyplývajícím omezením výběru destinace, kde není tou dobou monsun, jsme zvažovali v nejužším výběru Bali a nebo Srí Lanku (Cejlon). Nejprve padla volba na Bali s nejpříznivějším počasím. Ale podrobnějším průzkumem vyplynuly také zápory. Dlouhá (a drahá) cesta letadlem s minimálně 2 přestupy trvající 2 dny. Tedy hned mínus 4 dny z drahocenného limitu dovolené. A také údajné hordy Australanů (mají to blízko), kteří mají v té době zimní prázdniny. No a poslední zápor rozhodl. Příliš úzké silnice bez odstavných pruhů, které stěží zvládají rok od roku zvyšující se hustotu indonéského chaotického provozu. Jediná možná varianta pro cyklistiku po relativně schůdném profilu převýšení je právě jen okružní silnice kolem ostrova, která je ale současně hlavní dopravní tepnou. Vnitrozemí ostrova je pro nás příliš hornaté.
Naproti tomu na Cejlonu stavěli valnou část silniční sítě Číňané a podobně jako v Thajsku jsou hlavní silnice (zdaleka ne všechny ale, je možné se podle toho zařídit)široké s odstavným pruhem, cesta letadlem je levnější než na Bali, pouze s jedním přestupem, a stačí na ni 1 den.  Nakonec ale letenky zas tak levné nejsou, protože nízkonákladovky, jako například FlyDubai, kola neberou. Na přímý dotaz odpověď zněla, že je možné sice vzít kolo, ale zavazadlo musí mít rozměry v součtu 165 cm „No single piece of checked baggage should be larger than 75 cm x 55 cm x 35 cm.“ To je možné docílit pouze rozebráním kola na atomy a nacpáním do tašky na nákup v hypermarketu… Takže po vyloučení variant jako třeba Turkisch Airlines přes Istanbul… nakonec zvítězila varianta s Emirates Airlines přes Dubai. Letenky zakoupeny, a do odletu zbývá dnes přesně 5 měsíců!